Trh s nemovitostmi je stále zpomalený. Finančně zabezpečení lidé očekávají ještě další pokles cen nemovitostí, obávají se ale současně inflačního znehodnocení svých úspor. Někteří z nich proto mají zájem o nákup nemovitostí, ať již jako investici nebo pro vlastní potřebu bydlení či rekreace. Tito lidé ale nejsou většinou pod tlakem nutnosti nakoupit za každou cenu, a tak jsou velmi vybíraví a váhaví. Lidé, kteří naopak nemají ať již fakticky nebo pocitově dostatečné finanční prostředky (většina poptávky trhu po nemovitostech), se snaží vyčkávat na zlepšení ekonomické situace (snížení úrokových sazeb, obecně tedy větší dostupnost hypoték, snížení inflace respektive spíše dlouhodobější opětovný růst reálných příjmů), pokud ovšem nejsou v životní situaci, kdy jsou nuceni nakupovat (pak hledají jakékoli finanční i krkolomná řešení) nebo jsou nuceni prodávat (v prvním kroku si nechtějí přiznat, že reálná tržní cena nemovitostí je níže než v minulosti a chvíli trvá, než přistoupí na snížení jejich „vysněné“ prodejní ceny). V důsledku těchto skutečností se více lidí v současné době orientuje na pronájem a převažují nákupy spíše nemovitostí za hotovost.
Lze očekávat, že v příštím roce dojde k poklesu úrokových sazeb a zmírnění inflace. Bohužel, ale reálné příjmy lidí významně klesly a jejich náprava bude trvat několik let.
Dlouhodobý vývoj realitního trhu přináší otázky, zejména s ohledem na začlenění technologií a online komunikační preference nastupující „mladé“ generace. Co se týče budoucnosti realitních kanceláří, kvalitní kanceláře budou pravděpodobně i nadále zastávat roli zprostředkovatele, aby zajistily bezpečné a zákonné transakce s nemovitostmi. Realitní zprostředkování je a pravděpodobně i do budoucna bude (i přes zvyšující se podíl využívání AI / online řešení) stále z velké míry o emocích, a tedy fyzickém kontaktu „lidí“. Očekává se, že pravděpodobně dojde především ve větších městech k větší konsolidaci trhu na menší počet spíše větších realitních kanceláří (realitních domů). Pravděpodobně také dojde ve větších městech k nárůstu vytvoření nabídky nájemního bydlení (respektive poptávky po nájemním bydlení) v porovnání k nákupu nemovitostí pro vlastní bydlení. Již dlouhodobě patrné v oblastech s vyššími pořizovacími cenami (centra měst). Od období COVID je také znatelný pokles zájmu o kancelářské prostory. S otazníkem je vývoj trhu s krátkodobými pronájmy. Lze také očekávat, že budou stále častější případy, kdy si klient zadá poptávku (hledání nemovitosti ke koupi nebo k pronájmu) u realitní kanceláře.
